Poprvé jsem na Filipíny přiletěl v roce 2017. Nečekal jsem nic velkého, spíš mě hnala zvědavost. Projel jsem už kus Asie, ale Filipíny mi pořád unikaly. Zdály se mi moc vzdálené, rozházené, složité. Jenže právě to se ukázalo jako jejich největší kouzlo.

Všechno začalo na ostrově Bantayan, ten se mi stal základním táborem. Ale nezůstal jsem jen tam. Postupně jsem procestoval spoustu ostrovů, poznal jejich rozdílnou atmosféru, místní komunity, jejich zvyky a životní rytmus. A čím víc jsem poznával, tím víc mě to přitahovalo. Filipíny nejsou jen krásné pláže. Jsou to lidé, příběhy, klid a autenticita, kterou jinde hledáš těžko.

Začal jsem se vracet. Ne jako turista, ale jako někdo, kdo potřeboval tenhle svět znovu cítit. Postupně jsem si tam našel druhý domov. Místní mě znají jménem, zvou mě  k sobě domů, cítím se tam jako součást komunity.

A pak mi došlo, proč si to nechávat pro sebe? Začal jsem na Filipíny brát kamarády, rodinu, lidi, co chtěli něco víc než hotelový bufet a přeplněnou pláž. Žádné zájezdy, žádné náramky, žádné masovky. Jen opravdový zážitek.

Ukážu ti místo, kde se ráno vstává bez budíku, kde kokos roste za domem a kde je normální sedět večer s místními a prostě jen být. Není to luxus. Ale je to svoboda. A ta chutná nejlíp.

Chceš vypnout hlavu, zpomalit čas a zažít něco, co se nedá objednat v katalogu? Pojeď se mnou na Filipíny!
Ukážu Ti to, co s cestovkou neuvidíš.

Milan